sobota 2. července 2016

Měsíc veganem - obtížnost vyřazení živočišných produktů, jak se cítím po zdravotní stránce?


Zdravím všechny! 
Dnes se zase hlásím s veganským článkem, tak koho to štve, raději ho ani nerozklikávejte. :)
Jak si zatím užíváte prázdnin? Já včera byla na opeře pod širým nebem, Aidě, a byl to o obrovský zážitek. Velká scéna, ohňové efekty, dokonce zvířata na scéně, což mi teda vadilo, protože byli chudáci úplně vyděšení, a 5.500 diváků. Cesta zpátky byla také zajímavá, jelikož po půlnoci už MHD nejezdí a Lochotín je pro mě na druhé straně Plzně, ale nějak jsme to s mamkou dokázaly a doma byly v půl druhé. Z toho vyplývá má dnešní únava. Chtěla jsem toho dneska stihnout tolik a měla jsem opravdu dobře nakročeno, ale hned po oběd jsem vytuhla a probudila se až v pět... Škoda no. :D
Nicméně jsem si na léto udělala takové "denní výzvy". Spočívají v tom, že jsem si vypsala seznam věcí, které chci každý den udělat. Možná o tom napíšu samostatný článek, jestli to bude nějak výrazně efektivní, jinak vás tím asi nemusím zatěžovat. Pro vás to jen znamená, že budu každý den aktivní na blogu - buď napíšu celý článek nebo minimálně polovinu, takže by se tu články měly objevovat alespoň ob den. :)
Teď už ale k tématu.


Sice už jsem veganem asi měsíc a týden, ale abychom to nějak zaokrouhlili, dejme tomu, že den D označíme jako 1. června. Ani se mi nechce věřit, jak rychle to uteklo. Ze začátku jsem se radovala, když jsem se koukala do kalendáře, že jsem veganem už 3 dny, 4, týden... A teď už je to měsíc.
Musím říct, že ať už jsem byla odhodlaná jakkoliv, trochu jsem se bála. Přece jen jsem do toho skočila poměrně po hlavě a všechno se učila až za pochodu - znám spoustu lidí, co na to šli postupně a taková výzva to pro ně ani nebyla, ale... Já ráda výzvy.

Bylo těžké vyřadit všechny živočišné výrobky ze své stravy?
Musím říct, že ve finále vůbec. O veganství už jsem přemýšlela déle, prakticky od chvíle, kdy jsem se stala vegetariánem, ale nikdy jsem do toho nešla, protože co bych dělala bez mléka v kafi, co bych dělala bez jogurtu s müsli, co bych dělala bez tvarohu k večeři a bez sýra na chleba. Místo toho, abych se pokusila najít nějakou alternativu, rovnou jsem si bez přemýšlení řekla, že to nejde, a to je možná důvod, proč spousta lidí vegany nejsou. Nedokáží se nad tím zamyslet a rovnou to vzdávají.
Další důvod, proč nebylo pro mě těžké se živočišných výrobků vzdát, bylo, že jsem se jich po shlédnutí několika dokumentů a po přečtení několika článků začala svým způsobem štítit. Když si představím, že bych teď měla sníst něco z mléka, už se mi dělá špatně, protože mi to přijde nechutné. Stejně jako mi přijde nechutné jíst zvířata či vajíčka. Myslete si o mně, že jsem třeba blázen, ale tak to zkrátka cítím. :D
Dalším důvodem, proč nebylo těžké se živočišných výrobků vzdát, je, že si všechny svá milovaná jídla můžu nahradit rostlinnými. Rostlinná mléka přidávám všude - do kaší, pečení, müsli... Sušená pak používám do kávy, kakaa, cara, chai latté. Jednou jsem si zkusila koupit i sójový jogurt, ale byl tak děsně drahý a tak děsně nechutný, že už jsem si ho nikdy nekoupila a ani trochu mi nechybí. Objevila jsem nová jídla a vzhledem k tomu, že jím dostatečně, tělo tyto produkty zkrátka nevyžaduje, tím pádem nenakupuji ani nějaké veganské drahé alternativy. Místo se sýrem jím chleba s rostlinnými pomazánky, které ve finále chutnají ještě tisíckrát lépe.



Mám někdy chuť sníst něco neveganského?
Jak už jsem se zmínila v předešlém bodě, ne, jelikož se mi z představy jezení něčeho ze zvířat dělá špatně, jako se třeba někomu dělá špatně z představy, že by měl sníst šneka. Nicméně se mi asi 3. den na veganské stravě stalo, že jsem měla chuť na maso, což mi přišlo ultra divné, když jsem vegetariánem byla už 2 měsíce, ale ukázalo se, že jsem jen měla hlad a tím pádem mi připadalo všechno vhodné k jídlu. Pořádně jsem se najedla a chutě byly ty tam. Podobná věc se mi stala, když mamka upekla po dlouhé době mou nejoblíbenější peřinkovou tvarohovou buchtu. Když jsem okolo ní prošla v kuchyni poprvé, měla jsem malé nutkání si dát a v tu chvíli mi bylo líto, že "nemůžu", ale zase, příčinnou chuti byl hlad a jako najezenou mě buchta znovu nelákala. Živočišné výrobky opravdu ve stravě člověka nejsou potřebné, jsou naopak škodlivé, a důvod, proč je možná vaše tělo vyžaduje, že nejíte dostatečně. Na rostlinné stravě člověk musí jíst mnohem větší objemy jídla, aby dostal všechny potřebné živiny, a ze začátku to není nejjednodušší, žaludek a celkově tělo si musí zvyknout, tím pádem stačí tak těch 14 dní "přetrpět", jestli máte problém, a pak už by se to mělo srovnat. :)


Jak se cítím po zdravotní stránce?
Lépe jsem se snad celý život necítila. Normální zažívání jsem neměla od doby, kdy jsem ve 14 "objevila" poruchu příjmu potravy, tím pádem už to budou tři roky období neustále nafouknutého břicha, zácpy a křečí. Veganská strava jako by všechny moje problémy zázračně vyřešila. Ani nevím, jak je možné, že to zapůsobilo tak rychle. Upřímně jsem čekala, že mi v tomto ohledu pomůže, ale nečekala jsem, že poznám rozdíl už za pár dní. Chodím teď na záchod bez výjimky denně, břicho mám nafouklé, jen když sním větší množství pečiva nebo něčeho s pšeničnou moukou, což mi děsí, protože jestli se něčeho fakt bojím, tak citlivosti na lepek. Já jsem ten typ, co se dokáže vzdát živočišných produktů jen kvůli tomu, že za tím vidí utrpení zvířat. Pro lepek nikdo neumřel, tím pádem jsem si jistá, že bych to nevydržela, a stejně ho jedla. Nicméně k tomu nafouknutému břichu - po jídle ho mám o dost větší, než třeba dřív, protože jím mnohem větší porce, ale vzhledem k tomu, jak je veganská strava rychle stravitelná, moje "foodbaby" zmizí do hodiny a navíc mi nijak neobtěžuje. Doufám, že pro vás tento odstavec nebyl "too much information", ale musela jsem se o tom zmínit, protože spousta lidí má podobné zažívací problémy a rostlinná strava by vám s tím mohla hodně pomoci.
Někteří lidé v okolí mi říkají, že jim přijde, že jsem zhubla. Je možné, že to tak působí, jelikož jsem byla poslední dobou hodně nateklá, mé tělo zadržovalo přebytečnou vodu a bylo to znáte především v obličeji. S přechodem na veganskou stravu bez přidané soli a s pravidelným pitným režimem se mé tělo ale samo odvodnilo, tím pádem nejspíš působím štíhleji. Navíc už nemám neustále nafouknuté břicho, což také opticky pár kilo ubere, co si budeme povídat. :)
Chystám článek "Omezuji se na veganské stravě?" kde podrobně rozeberu své stravování, navíc si zapisuji čtrnáctidenní jídelníček, aby bylo vidět, jak vypadá můj jídelníček, když jsem hodně v práci, i kdy jsem doma, aby byl reálný a nepůsobil tak, jako že jím málo či pořád hodně. :)

Doufám, že se vám dnešní článek líbil. Těším se na vaše reakce. :)
Mějte se krásně, Roxy






2 komentáře:

  1. Moc hezky napsané :) moc se mi líbí, že to píšeš za sebe a nikomu nic nevnucuješ :)
    Mimochodem pokud jsi začala jíst více zeleniny - což asi určitě s přechodem na vegan stravu, tak jsi zvýšila příjem vlákniny, která ti pomáhá s lepší trávením i vyprazdňováním :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuji!
      Jsem ráda, že to jako jedna z mála vnímáš, že veganství nikomu nevnucuji, to je skvělé. :D
      Jo, asi jo, ale i ta nekonzumace živočišných produktů mi hodně pomohla. :)

      Vymazat

Děkuji Vám za každý komentář. :) Pokud již ale chcete něco kritizovat, prosím, vyjádřete se civilizovaně, ať si z toho můžu něco vzít a nemusím se kvůli tomu trápit. Na Vaše komentáře odpovídám tady na blogu. :)