středa 29. června 2016

Extrémní hlad a záchvatové přejídání

Zdravím všechny!
Dodržuji své slovo a rozhodla jsem se sepsat zase nějaký článek s PPP tématikou. Jde o extrémní hlad a záchvatové přejídání. Je to totéž? Rozhodně není a většina lidí to zaměňuje.
Jen tak na úvod pro vás mám ještě další update. Vzhledem k tomu, že už PPP netrpím, je pro mě těžké vracet se zpátky a už mě nenapadají témata na články jako dřív. Když už, tak jen něco, o čem příliš dlouhý článek nenapíšu. Doufám, že vám to nebude vadit, ale budu se snažit přispívat články s PPP často, nýbrž jen takhle krátce. Stále uvítám v komentářích vaše nápady na články, jež byste si chtěli přečíst. :) Rozhodně mi tím usnadníte mé neustále uvažování, o čem s tématikou PPP napsat. :D


O extrémním hladu už jsem napsala tento článek, tak kdo má zájem, můžete se na něj mrknout.
Teď už ale k tématu.  Důvod, proč jsem se pro tento článek rozhodla sepsat, je, že mi zkrátka štve, jak se na internetu rozběhlo ve velkém téma Binge eating disorder neboli česky záchvatové přejídání. Je spousta holek (kluka jsem zatím v rámci sociálních sítí neviděla), kteří se najednou svůj problém s přejídáním rozhodli sdílet s ostatními a mluvit o tom.
Na tom bych neviděla nic špatného - kdyby opravdu trpěli záchvatovým přejídáním.

Extrémní hlad a záchvatové přejídání si spousta lidí prostě plete. Jaký je mezi těmito dvěma "věcmi" ale rozdíl? Extrémní hlad je nevyhnutelný a člověk by se mu neměl bránit, za to záchvatové přejídání je PPP a člověk by ji měl léčit, stejně jako anorexii, bulimii a ortorexii.

Zatím všechny holky, na které jsem v rámci tématu ZP narazila, měly minulost s restriktivní PPP. Jejich těla dlouhodobě trpěla nedostatkem energie a živin a už to nemohla dál snášet. Jednoho dne tedy už nemohly dál pokračovat a podvolily se nutkavým chutím. Snědly neuvěřitelné množství jídla - mnohdy se to pouze jen zdá jako neuvěřitelné pro jejich zkreslené představy o tom, jak normální stravování vypadá - a měly výčitky. Žaludek jim vysílal signály, že má už dost, zatímco hlava odporovala a nutila je do sebe cpát další a další potraviny, dokud nebyly nepříjemně plné, nebo dokonce v křečích. Na tuto událost navazovaly výčitky, jak jsem již řekla, a s nimi spojená snaha tento velký příjem nějak vyrovnat. Většinou se rozhodly pro nějaký detox, nebo odlehčený den. K čemu tento čin ale vedl? K dalšímu přejezení. Tělo stále nemělo dostatek živin a stále se snažilo mermomocí dostat k potřebným kaloriím.

Extrémní hlad je těžko přemožitelný. Ve chvíli, kdy se vaše tělo rozhodne, že ten restriktivní kalorický příjem už stačil, síla vůle vám nejspíš stačit nebude - a především by ani neměla. S extrémním hladem se nebojuje a člověk se mu musí podvolit, aby jednoho dne ustal. Nemůžete ho odkládat, zahánět, či se ho zbavovat. Nejlepší je prostě zatnout zuby a toto období série extrémních hladů nějak přetrpět. Vidina plného uzdravení do konce života je ale mnohem lepší, než vidina života, kdy se nemůžete ani podívat na čokoládu, aniž byste jí snědly na posezení a s ní i celou spíž, nebo ne?

Spousta lidí také říká, že to není extrémní hlad, protože ani hlad nemají, ale jdou se přejíst. Mozek vám i tak vysílá signál, že byste si měli něco dát, nemusíte být zrovna v ten daný moment hladový. Střeva většinou nestíhají potravu zpracovat, žaludek vás bolí a proto hlad necítíte, nicméně jíst potřebujete i tak. Další lidé říkají, že to není extrémní hlad, neboť už jíst ani nechtějí, ale stále se ládují. Chyba většinou bývá v to, že "když to na ně přijde", sáhnou nejdříve po nějaké nízkokalorické věci. Například se pokusí přejíst zeleniny, aby v záchvatu nesnědli tolik kalorií. To je ale největší chyba, jakou můžete udělat. Střeva a žaludek budou sice plná, ale mozek bude stále jako splašený vysílat signály, že potřebuje živiny. Čím více zeleniny či jiného nízkokalorického jídla sníte, tím vám bude hůř. Kdybyste si místo toho dali něco vysoce kalorického i když ve větším množství, budete na tom líp, protože tělo dostane rychlý přísun energie v ne tak obrovském objemu. Ušetříte si tak těhotenské břicho a pocit, že v sobě tolik jídla ani nezvládnete udržet.

Záchvatové přejídání nevzniká po etapě restrikce. Vzniká v důsledku psychických problémů dotyčných jedinců. Do tohoto tématu ale rýpat nechci, protože o tom vím málo. :)

Extrémní hlad zpravidla nenastává ani po PPP. Setkává se s ním většina lidí, co se rozhodla hubnout stylem 1500 kcal denně s nadměrnou aktivitou. Je to forma restrikce, tělo se dostává do stresu a touto formou po určité časové periodě bojuje o živiny, jež mu byly sebrány. Setkávají se s ním ale i "normální" lidé. Jsem si jistá, že každý z vás už zažil období, i kdyby to měl být jen jeden den, kdy toho moc nesnědl. Zato druhý den jste dohnaly příjem z posledního dne pomalu i s úroky. Já se s tím setkávám často, když jsem v práci. Za den toho moc nesním, ale jakmile mám den volna a čas, jím někdy klidně i trojnásobné porce. 300 kg kvůli tomu ale nemám a nikdo jiný také ne, takže se toho nemusíte bát. :)

Ať už extrémní hlad nastane po PPP nebo ne, v jednu chvíli ustane i bez vaší snahy. Je jen na vás, jak dlouho vás bude sužovat. V případě, kdy se mu poddáte a bude opravdu poctivě jíst podle signálů, jež vám tělo dává, zbavíte se ho znatelně rychleji, než jedinci, kteří se ho snaží stále svým způsobem zbavit a omezit. Já jsem se extrémního hladu po PPP zbavila po 3 měsících, zatímco někteří se v něm koupou i přes rok. Dejte na mě, jelikož z vlastních zkušeností můžu říct, že vím, o čem mluvím. Jezte hodně, jezte kalorická jídla a jednoho dne budete moci s klidem říct, že jste porazili PPP a že se ve svém těle cítíte opět dobře. :)

Musím říct, že už jsem vypadla ze cviku. Je pro mě těžké články konstruovat tak, aby dávaly smysl a informace na sebe navazovaly. Nicméně doufám, že jste i tak pochopily mojí myšlenku a článek se vám líbil. V případě připomínek a dotazů využijte komentáře, na něž odpovídám v každé volné chvíli.
Mějte se krásně, Roxy

5 komentářů:

  1. Záchvatovité přejídání je hnus, o tom bych mohla vyprávět z vlastních zkušeností. Ten stav, kdy prostě člověk chce jen sladké, sladké, slané, sladké a nemůže se zastavit, dokud se mu na chvíli psychicky neuleví. A pak je mu zase psychicky na nic, protože výčitky, žejo. Bludný kruh. Teď už znám jen pocity "extrémního hladu" - v uvozovkách pro mě, jelikož jsem se v takový den nikdy nějak extra nepřejedla. Je to tedy ve dny volna, kdy necvičím, tělo prostě potřebuje asi dohnat nějakou energii, tak mám vždy v restday lehce zvýšený příjem. Ale je to fajn, tělo se nastartuje a fungujeme další týden :D :)
    Pěkný článek ;)

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je mi líto, že sis tím musela projít. :( Jo, přesně tenhle "extrémní hlad" asi mívá každý, krásně to člověka nabije energií. :)
      Děkuji! :)

      Vymazat
  2. Jsem ráda, že jsem se tomuto vyhla a má cesta z PPP byla bez ZP. Věřím totiž, že je to stejně hnusné a odporné a jak jde právě z různých sociální sítí vidět, potýká se s tím hodně lidí a cesta ven je opravdu dlouhá a trnitá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale vždyť Roxy právě píše, že po PPP se o ZP většinou nejedná...nebo jsem to špatně pochopila?

      Vymazat
    2. Děkuji za komentáře! :)
      Ne, pochopila jsi to správně. :)

      Vymazat

Děkuji Vám za každý komentář. :) Pokud již ale chcete něco kritizovat, prosím, vyjádřete se civilizovaně, ať si z toho můžu něco vzít a nemusím se kvůli tomu trápit. Na Vaše komentáře odpovídám tady na blogu. :)