středa 29. června 2016

Extrémní hlad a záchvatové přejídání

Zdravím všechny!
Dodržuji své slovo a rozhodla jsem se sepsat zase nějaký článek s PPP tématikou. Jde o extrémní hlad a záchvatové přejídání. Je to totéž? Rozhodně není a většina lidí to zaměňuje.
Jen tak na úvod pro vás mám ještě další update. Vzhledem k tomu, že už PPP netrpím, je pro mě těžké vracet se zpátky a už mě nenapadají témata na články jako dřív. Když už, tak jen něco, o čem příliš dlouhý článek nenapíšu. Doufám, že vám to nebude vadit, ale budu se snažit přispívat články s PPP často, nýbrž jen takhle krátce. Stále uvítám v komentářích vaše nápady na články, jež byste si chtěli přečíst. :) Rozhodně mi tím usnadníte mé neustále uvažování, o čem s tématikou PPP napsat. :D

středa 22. června 2016

Update blogu a vysvětlení změn

Zdravím všechny!
Chtěla bych se omluvit. Asi? Já nevím, jestli bych se měla omlouvat za to, že píšu o něčem, v čem vidím smysl a naplňuje mě to, ale určité komentáře mě probrali z iluze, že to bude snadné.

Chtěla bych poděkovat těm, co psali ty kritické komentáře. Opravdu, nemyslím to nijak ironicky. Myslím, že jste to podali pěkně, konstruktivně a dokonce jste se mnou i pak diskutovali, čehož si také cením. Jde o to, že kdybych dostávala jen růžové komentáře, nikam by mě to neposunulo a koneckonců, díky komentářů před rokem a půl, že jsou má jídla příliš malá, bych si možná ani neuvědomila, že trpím PPP. Lhala bych, kdybych řekla, že se mě ty komentáře nedotkly. Jsem v tomhle ohledu hodně citlivá a i když kritiku z racionálního hlediska vidím jako pozitivní, vždy si to připustím k tělu. Na tom bych měla určitě zapracovat.

Kdybych se měla vrátit k mým iluzím, představovala jsem si, že budu psát na blog, který se do teď zaobíral PPP, vesele články o veganství a všichni z toho budou nadšení, začnou otvírat oči a z rázu se stanou všichni vegani. Sice by to bylo perfektní, ale je to bohužel nereálné. Ani já jsem se nestala vegankou poprvé, co jsem slyšela o veganství. Ani podruhé, potřetí, počtvrté... Opravdu vás tyto články tak otravují? Nevím, jak na to reagovat, protože kvůli tomu, že se to nějakým čtenářům nelíbí, nepřestanu psát na SVŮJ blog. Jediné, co můžete udělat, je ho prostě přestat číst.

Tento blog je můj miláček. Dokonce jsem nějakou dobu přemýšlela nad tím, že založím jeden extra pro tuto veganskou tématiku, ale rozmyslela jsem si to. Proč bych se stěhovala jinam, tady se cítím doma. Koneckonců, tento blog se měnil se mnou. Když jsem blogovat začínala, trpěla jsem PPP. Mé články proto vypadaly dost jinak. Malé porce, neustále přesvědčování, že jím zdravě a akorát. Psala jsem o cvičení... Pak jsem se začala z PPP uzdravovat a můj blog se najednou stal středobodem ED recovery. Články o tom, jak zvětšovat porce, jak se mi daří, jak být pozitivní ohledně sebe samého a podobně. Do teď se usmívám, když pomýšlím na to, kolik holek mi napsalo, jak moc jim moje články pomohly. S mým uzdravením jsem se ale mentálně zase posunula na jinou vlnu a moje uzdravování z PPP už nebylo aktuální, tím pádem pro mě začalo být těžké o tom psát články a i proto jsem na blog psát přestala.

Jelikož je ale stále o články s PPP tématikou zájem, udělám vše proto, aby se na blogu stále objevovaly, i když třeba málo často. Sice je to můj blog a můžu si na něj psát co chci, VY jste moji čtenáři a to je na velkou pováženou. Chci psát články, které budou bavit i vás.

Proto navrhuji příměří. Já vám slibuji, že udělám vše proto, aby se tento blog stále zabýval uzdravováním z PPP, a vy byste na oplátku mohli pochopit mé články o veganství a případně, když někoho z vás tak obtěžují, je nečíst. Šlo by to? :)

Ještě úplně nakonec bych chtěla říct, že se vás nikoho nesnažím přinutit k veganství. Je mi líto, že to na vás působí, jako bych vámi nevegany opovrhovala, protože tak to vůbec NENÍ. Chci jen veganství šířit a nechci, abyste se kvůli tomu cítili špatně. :)

Doufám, že jsem tímto vše dostatečně vysvětlila. Děkuji vám, mí milí čtenáři. Vážím si vás.
Mějte se krásně, Roxy

úterý 21. června 2016

Neděle 19.6. - Vegan food diary


Zdravím všechny!
Hlásím se s novým typem článků. Jednou za čas se vždy vyberu den, kdy vám vyfotím, co jsem jedla a trochu se rozepíšu. Myslím, že by to mohlo být zábavné, taková forma vlogů, ale v blogger verzi. :D Dneska jsem měla hodně klidný den a spoustu času, proto byla přímo zábava tento článek připravovat. No nic, konec okecávání a hurá na článek.

pondělí 20. června 2016

Vegan food inspiration č. 1


Zdravím všechny!
Dneska vás vítám s článkem, na který jste se všichni stoprocentně těšili. Konečně nějaké fotky jídel. Tentokrát jsou ale podle minulých dílů jiné - všechny jsou veganské. Doufám, že vás nějaká jídla alespoň trochu inspirují.

neděle 19. června 2016

Prázdniny 2016


Zdravím všechny!
Dnes se hlásím s trochu jiným typem článku. Jelikož už sama umírám nedočkavostí, až konečně dostanu vysvědčení, v práci odpracuji poslední zavíračky a ráno 1. července se svěží probudím a všechno to ze mě spadne. Všechna únava, smutek, naštvanost... Už jen 14 dní, to už se dá přežít. Koneckonců, snít nad prázdninami můžu už teď a proto jsem se rozhodla, že si vytyčím cíle a plány na toto léto a až skončí, už jen z té představy se mi chce brečet, je porovnám s realitou.


sobota 18. června 2016

Velké změny v jídelníčku a jak se teď cítím


Zdravím všechny!
Má náhlá nadměrná aktivita na blogu pokračuje, stejně tak jako moje nemoc. Je mi sice už tisíckrát lépe, ale stejně stále zůstávám doma, protože to není 100 % a nechci to přepálit a pak akorát odpadnout na začátku prázdnin. To bych se proklínala.
Díky posledním článkům jste nejspíše již zaregistrovali, že jsem se začala stravovat vegansky, což znamená, že jsem z jídelníčku vyřadila všechny masné výrobky, mléčné výrobky, vejce, máslo, med... Zkráceně všechno živočišného původu. Jsem si jistá, že minimálně 90 % z vás to připadá extrémní a abych řekla pravdu, také mi to dříve přišlo extrémní, ale místo toho, abych neustále říkala, že bych to nezvládla, jsem to prostě zkusila. A ono to šlo.

pátek 17. června 2016

Dokumenty o veganství, které by měl KAŽDÝ zhlédnout


Zdravím!
Dneska nebudu úvod zbytečně prodlužovat. Jak jsem slíbila, přidávám dnes seznam dokumentů, co jsem zhlédla a každý, kdo jí i nejí maso a živočišné výrobky, by se na ně měl podívat, než s čistým svědomím řekne, že se chce stravovat tak jako do teď. Doufám, že si na tyto dokumenty uděláte čas, přece jen prázdniny už jsou za rohem!

čtvrtek 16. června 2016

Má cesta k veganství

Zdravím!
Nemoc mě stále neopustila, ve skutečnosti je to minimálně stále stejně hrozné, jako to bylo včera. Cítím se hrozně zničená, znuděná, mám výčitky kvůli práci... Nesnáším, když kvůli své nemoci působím někomu nepříjemnosti - v tomto případě si kvůli mě musí horko těžko hledat náhradu. Když onemocnil s chřipkou doma bratr, říkala jsem si, že to je v pohodě, že nic nechytnu... A jak to dopadlo.
Koneckonců se na to ale musím podívat také trochu pozitivně - konečně mám čas na věci, na které jsem neměla čas už několik měsíců. Můžu se celý den mazlit s pejskem, morčátkem, sledovat YouTube videa o veganství a vzdělávat se více v tomto oboru, číst knihy a psát příspěvky na blog.
Proto se už dne hlásím s dalším článkem a to na téma proč jsem se rozhodla stát veganem.


středa 15. června 2016

PPP se znovu ozvala a jak jsem ji umlčela


Zdravím všechny!
To už je 1. července? Bohužel ne, ale i tak se ozývám. V posledních dnech jsem přidala článek, jak vůbec nic nestíhám, vůbec nejsem doma a článku se nedočkáte dřív jak o prázdninách, ale i tak přidávám článek už teď. Proč? Nemoc. V té nejvíc nevhodné době jsem celou noc vzhůru s horečkou, umírám, ale i tak čumím do počítače, protože se hrozně nudím. A jelikož jsem dívka činu, ježiš, to zní divně, jsem se rozhodla "využít situace" a konečně přidat nějaký článek na blog. Naposledy jsem nějaký pořádný článek přidala před 4 měsíci, to je také moc pěkné skóre. Konec konců, dnes článek na téma, jak mě znovu dohnala PPP, proč, jak jsem se vzpamatovala a našla cestu ven novou životní cestou.

sobota 11. června 2016

Stále blogerkou

Ahoj všichni!

Ani nevíte, jak mi chybíte, jak mi chybí vaše komentáře, na které jsem ještě ani teď nestihla odpovědět, jak mi chybí vaše maily, které si sice čtu, ale odpovědět taky nestíhám, jak mi chybí psaní článků, vypisování si duše...
ALE NEBOJTE. Na všechno dojde čas. Přesně 1. července mi totiž začínají, jako každému školákovi, prázdniny. Jak si ale možná myslíte, škola nezabírá moc mého času ani teď, popravdě tam téměř nejsem a mám kvůli tomu problémy s docházkou (zameškáno 150+ hodin), ale dokud mám samé jedničky (kromě těláku, protože to můžete mít samé jedničky, ale jakmile nemáte docházku, máte prostě za dva :D), tak mi to rodiče víceméně tolerují. Nejvíce mého času ale zabírá práce, do které jsem se totálně zpočátku zamilovala, ale ukousla jsem si moc velké sousto a za poslední měsíce jsem napracovala víc hodin, než většina lidí na hlavní pracovní poměr. Proto jsem se ale také rozhodla, že nebudu v každé volné minutě o prázdninách v práci, ale spíš se budu zaměřovat na své osobní duševní zdraví, ale článek o tom, jak jsem se z toho všeho zbláznila, čekejte až o těch prázdninách. :D
Na co všechno se můžete těšit? Především teď zaměřím blog na něco, co jsem v poslední době objevila, a pomáhá mi to konečně najít rovnováhu, po které jsem tak dlouho toužila. Nikdy jsem se fyzicky ani psychicky (když nepočítám únavu a iritabilitu z práce) necítila lépe a chci Vám o tom všechno napsat, podělit se o zkušenosti a vědomosti, abych Vám tuhle cestu ukázala taky. :)
Chtěla jsem Vám ale především poděkovat, že stále navštěvujete můj blog a že jste na mě nezanevřeli, i přes to, že jsem nebyla aktivní už kolik, čtyři měsíce? Do července už nezbývá daleko, snad se ho dožiji. Nicméně se mějte krásně a moc se na Vás zase všechny těším!

Vaše Roxy