pátek 1. ledna 2016

Prosinec 2015 - Vánoce, výlet a shrnutí roku 2015 2/2


Ahoj všichni! Jak jsem slíbila, dnes se Vám hlásím i s druhou částí shrnutí měsíce prosince. Už v minulém článku jsem se rozplývala nad tím, jak tento měsíc byl nabitý a plný skvělých momentů a zážitků, ale to nejlepší jsem si schovala až do této druhé části. S chutí tedy do toho!



Pracovní pohovor

Než se vrhnu na ty nejlepší zážitky, zaznamenám i tuto část, neboť je to také velmi důležitá věc, co se mi v prosinci udála. Po skončení v bageterii se má finanční situace rapidně zhoršila. Bylo mi to líto, protože jsem z bageterie odešla především, abych se mohla naplno věnovat příteli, Máje, kamarádům a škole. Jednoho dne jsem se ale odhodlala a řekla si, že to zvládnu. Zvládnu vše zorganizovat, najdu nějakou rovnováhu a všechno půjde i s brigádou. Kdyby náhodou ne, výpověď člověk může dát kdykoliv. Rozhodně si nechci zkazit vztah a dopracovat to do vyčerpání jen kvůli penězům, to raději budu žít chudým životem. :D
Rozhodla jsem se poslat životopis do KFC a o pár dní později jsem byla pozvaná na pohovor. Platově je to o dost lepší než bageterie, paní manažerka působila více než příjemně a celkově už jsem s tím, jak to chodí v rychlém občerstvení obeznámená, takže to nebude chtít tolik zaučování. Nastupuji v lednu, takže se s vámi pak jistě podělím o první dojmy.

Vánoce

Stejně jako minulý rok jsem se na psaní tohoto oddílu hrozně těšila. Bohužel, jak už asi víte, se mě vánoční nálada letos ani trochu nedotkla. Stále jsem čekala, kdy to přijde. S každou další zapálenou svíčkou na adventním věnci jsem byla nervóznější, protože něco nehrálo. Vždyť já byla milovník Vánoc snad již odjakživa. Dárky jsem nakoupené neměla až do asi 18. prosince, což se mi taky zrovna nepodobá, a aby toho nebylo málo, těsně před Vánoci mě přepadla rýma, kterou jsem trpěla až do druhého svátku. Probděná noc, ucpaný nos, bolest v krku a hlavy. Jedna velká otrava, co Vám budu povídat.
Štědrý den ale přece jen přišel, ať už jsem na něj nedočkavě čekala nebo ne. Výjimečně jsem nezapočala den vánočkou, neboť jsem vůbec neměla chuť k jídlu. Asi to bylo tou rýmou. Naštěstí se mi ale chuť po poledni vrátila a mohla jsem uzobávat cukroví a jiné dobroty společně s rodinou. Za celý den jsem toho moc neudělala - většinu času jsem ležela a koukala na pohádky, nebo spala, protože jsem byla děsně unavená. 
Večeři mamka připravila na pátou jako obvykle a za stůl se nám povedlo zasednout až po půl šesté. Nemohla jsem tomu ani uvěřit, ale po prvé v životě mi chutnal bramborový salát, tudíž jsem neměla krokety jako obvykle. Taťka měl vepřové řízky, zbytek kapra a já krom něho měla ještě lososa. Nebudu Vám ani mluvit, jak jsme se všichni přejedli. Ke stromečku jsme se mohli potom sotva odvalit.
Ze všech dárků jsem měla jako obvykle radost, ale i když si ráda vybírám, co dostanu, přece jen je mi líto, že nemívám překvapení. K letošním Vánocům jsem toho dostala hrozně moc - plastiku uší, což bylo z poloviny i k narozeninám, kurz angličtiny na dlouhodobou přípravu na CAE s rodilým mluvčím, kurz němčiny, velké zrcadlo, teplou deku, kapsle do Tassima a lyže. Nic z toho nebylo překvapení, ale jsem hrozně moc vděčná a když to takhle píšu, úplně se divím, že toho je tolik. Co jste dostali vy? :)

Rodinný čas

V porovnání s většinou lidí v mém okolí mám malou rodinu. Je nás doma pět - já, bratr, rodiče a strýc. Nemám žádné prarodiče a prakticky jsem znala jen babičku, která před 4 lety zemřela. Vždy jsem všem záviděla větší rodiny a do nedávna jsem neměla ani tušení, že v Plzni žije má velká část rodiny z taťkovi strany. Nebudu tady rozepisovat detaily toho, co se tehdy mezi mým taťkou a jeho tátou stalo, ale od jeho cca 6 let spolu nemluvili.
Našla si mě teta - taťkova nevlastní sestra, a po dlouhé komunikaci pouze přes facebook jsem se vydala na oslavu Vánoc za celou jejich velkou rodinnou, ale především za dědečkem.
Nechtěla jsem jít úplně sama mezi bandu úplně neznámých lidí, i když příbuzných, tak se mamka obětovala a jela mi dělat morální podporu.
Musím říct, že to byl šok, vejít do místnosti plné skoro 20 lidí. Největší problém jsem měla zapamatovat si jména a vůbec, jak se mnou je ten dotyčný zrovna příbuzný. Nakonec ale řeč naštěstí nestála a byly to příjemně strávené 2 hodiny. Dědeček mě také velmi překvapil, byl moc milý, dokonce mi věnoval svou kresbu a na to, že je extrémně nemluvný, si se mnou poměrně dlouho povídal.
Jsem ráda, že jsem se odhodlala a poznala je. Člověk nikdy neví, zda to není třeba poslední příležitost je všechny potkat. Možná teď zním morbidně, ale tak to prostě na světě chodí. Nechtěla bych jednoho dne litovat, že jsem se tehdy na Vánoce neodhodlala a promeškala jedinou příležitost. Konec konců, Vánoce jsou o rodině a já tu rodinu konečně poznala. :)

Výlet do Liberce

S přítelem jsme se dohodli, že místo toho, abychom si dávali dárky, pojedeme raději na nějakou krátkou dovolenou. Jednou jsme si tedy sedli k počítači, rozhodli se, že pojedeme do Liberce, především abychom viděli Ještěd.
V neděli 27. jsme tedy vlakem v devět vyjeli. Musím říct, že jsem se bála, kde skončíme, protože jsme neměli kromě hotelu snad nic naplánovaného a můj orientační smysl je příšerný. Ne, že bych příteli nevěřila, že to nějak zvládne, ale přece jen se tam nějaké ty pochybnosti objevily. :D
Naštěstí jsme tedy do Liberce úspěšně v jednu hodinu dorazili a vydali se na Ještěd. Bylo hezky, takže výhled nebyl nijak omezený a opravdu jsme si to užili. 
Celou cestu z Ještědu jsme se báli, že ten hotel nebude asi úplně skvělý. Nevím, proč jsme si to mysleli, protože byl perfektní. Skoro nikdo tam nebyl, dokonce jsme dostali jediný pokoj s vanou, kterou jsme hroooozně chtěli a pokoj byl nádherný. Obrovská manželská postel, kuchyňka, pěkná koupelna... Rozhodně to předčilo naše očekávání. Na večeři jsme se vydali do místní Potrefené husy. Přítel si dal svíčkovou a já pečené brambory s kuřecím masem, mozzarellou a pestem společně s domácím malinovým čajem. Lepší jídlo jsem dlouho neměla. :)
Druhý den už bohužel tak hezky nebylo a celý den poprchalo. Ani to nám ale nezabránilo a vydali jsme se do Liberecké zoo. Já zoo úplně miluju, přítel tedy nadšením nepřetékal, ale nic lepšího nevymyslel, takže jsme šli do zoo. :D Překvapilo mě, jak byla malinká, ale alespoň jsem viděla své nejmilovanější slony a bílého tygra.
Jak jsem psala, byla o dost menší, než jsme čekali, tudíž jsme měli ještě hrozně času do odjezdu Student agency. Nejdříve jsme si sedli do kavárny, pak jsme si skočili na oběd na kebab a vyšlo nám to tak akorát. Pak teprve začalo to pravé dobrodružství. :D
Stoupli jsme si na zastávku, kde jsme si mysleli, že Student zastavuje. Jak vám asi došlo, Student tam nezastavoval. Zničehonic jsme ho viděli, fešáka žlutého, jak zastavuje úplně na druhé straně nádraží a započal úprk jako o život. Běželi jsme zbytečně, protože ještě pak trvalo 20 minut než odjel, ale to už bylo vedlejší. :D Tímto ale naše dobrodružství neskončilo. Vystoupili jsme na Černém mostě a metrem jeli na Smíchovské nádraží. Chtěli jsme totiž jet pendolinem, protože jsem s ním nikdy nejela a chtěla jsem to vyzkoušet. Mysleli jsme si, že jede v 17:00. První problém nastal, když jsme bloudili po nástupištích a nemohli najít halu, kde bychom si koupili lístky. Když jsme to konečně našli, zjistili jsme, že nám to jede ve 45 (bylo 41), takže jsme se vrhli k přepážce. Dotyčný pán, co nám to měl vyřídit, byl ale neschopný a po dvou minutách nám řekl, že mu to nejde, ať jdeme vedle (bylo 43). Paní naštěstí byla rychlá, za minutku nám to dala a povzbudila nás, ať běžíme na nástupiště jako o závod, že nám to jede za minutu. Musím říct, že takhle rychle jsem ještě neběžela. :D Do našeho 1. vagonu jsme doběhnout nestačili, tudíž jsme přes půl vlaku procházeli, ale nám ke štěstí stačilo, že jsme to stačili.
Výlet byl tedy krátký, ale přesto skvělý.


2015 -> 2016

Na Silvestra se nikdy netěším. Znamená to totiž konec prázdnin a to je spíš důvod k pláči než k oslavám. Také odstartovává leden, který je odjakživa můj nejméně oblíbený měsíc. Ale konec negativ, vynesme na povrch taky nějaká ta pozitiva. Letos jsem měla štěstí a mohla poprvé slavit Silvestr v Plzni (místo obvykle vesničky, kde máme chalupu) bez rodičů, ale s přítelem. Já jsem udělala nějaké občerstvení - zapečené noky v rajčatové omáčce s tofu a mozzarrellou, tiramisu a čokoládové sušenky, a přítel přinesl něco k pití. Kombinace spousty jídla a pití nebyl asi úplně nejlepší nápad, protože nám bylo trochu špatně, ale ani to nám nezabránilo si užít večer plnými doušky. Zůstali jsme doma a pak se šli o půlnoci projít a podívat se na ohňostroje. Jak jste strávili Silvestr vy? :)

Teď už ale ke shrnutí roku 2015. Tento rok byl skvělý, úspěšný, veselý... Byl přesně takový, jaký jsem si ho vysnila. V bodech bych to shrnula asi takto.
  • Uzdravila jsem se z PPP.
  • Adoptovala jsem si svého nejlepšího kamaráda - pejska Máju.
  • Sehnala jsem si brigádu.
  • Začala zase být sama sebou.
  • Našla si přítele.
Tohle bylo těch 5 nejdůležitějších bodů, řekla bych. Jak by vypadalo vašich 5 bodů?
Do roku 2016 si chci stanovit také 5 bodů. Neberu to jako nějaká novoroční předsevzetí, které stejně nedodržím, ale jako životní cíle, kterých se chci držet. 

  • Chci dál vydělávat peníze a osamostatňovat se díky tomu.
  • Chci se věnovat svému příteli a náš vztah udržet při životě další rok.
  • Chci se dál věnovat blogu a pomáhat tímto způsobem lidem, co trpí PPP, a šířit pozitivní energii.
  • Chci pracovat na svých jazykových dovednostech.
  • Chci se dál sbližovat se svou nově nalezenou rodinou, stejně tak jako se věnovat své "staré" rodině.
Přeji Vám všem nádherný start do roku 2016, ať se Vám vyplní všechny cíle, roční i životní, ať jste šťastní, zdraví a spokojení. Věřte ve své stanovené cíle a určitě jich dosáhnete. :)

6 komentářů:

  1. Jak si se dostala ze ZP:/ moc rada ctu tvuj blog:) preji ti hodně stesri v novém roce hrozne moc krásných zazitku a at vam ro klape s klukem��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc. :)
      Já ZP nikdy netrpěla, trpěla jsem jistou formou PPP, která připomínala ortorexii s kombinací anorexie.

      Vymazat
  2. Moc pěkný článek, takové shrnutí mám ráda :) Výlet vypadá, že jste si moc užili, to Ti přeji, že si s přítelem tolik rozumíš a jsi spokojená! A to s tou rodinou, máš můj obdiv, musela jsi být opravdu odvážná!! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Stálo to odvahu, ale jsem za to ráda. Ty nejlepší věci nebývají zadarmo.

      Vymazat
  3. Ahojky. Moc krásně napsané. Ať se ti v roce 2016 daří a splní se ti všechny cíle. Taky jich mám plno, tak jsem na sebe zvědavá. jinak na vánoce jsem dostala od přítele poukázku na nákup v http://www.goldeligius.cz/ tak si musím ještě něco vybrat :-D jinak jsem ještě dostala let v balónu pro dva od našich, tak uvidíme jestli překonám strach z výšek. měj se hezky a jak jsem řekla ŠTASTNÝ NOVÝ ROK 2016. Dáša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Páni, tu poukázku bych si taky nechala líbit. :) Wow, tak balón je určitě taky super, užij si to. Tobě taky přeju hodně štěstí, zdraví a splněných přání. :)

      Vymazat

Děkuji Vám za každý komentář. :) Pokud již ale chcete něco kritizovat, prosím, vyjádřete se civilizovaně, ať si z toho můžu něco vzít a nemusím se kvůli tomu trápit. Na Vaše komentáře odpovídám tady na blogu. :)