neděle 8. listopadu 2015

Říjen na talíři + v kostce


Ahoj všichni! Konečně je tu neděle a hlavně i nový měsíc, takže já typicky vydávám Říjen na talíři tentokrát spojený i s Říjnem v kostce. Myslím si, že to takhle ponechám, jelikož tolik fotek nemám a navíc nemám ani tolik zážitků, aby z toho byl pořádný a dlouhý článek. Každopádně, mého vyprávění bude dole v článku až až, takže to tady v úvodu rovnou utnu. Doufám, že se vám bude článek líbit. :)


Říjen na talíři




Na těchto fotkách vidíte výsledek jednoho mého nedělního pečení. Kávové muffiny se sladkým kávovým přelivem a nejlepší sušenky z ovesných vloček, na kterých ujíždí kdokoliv, komu jsem je zatím nabídla. Určitě chci jednou přidat recept, doufám, že to bude dřív než za rok, jak mám zvykem. :D


Kečup je prostě láska. S ním mi chutnají i jídla, co bych normálně nesnesla. Není divu, že na této fotce je vidět sotva i něco jiného. Byla jsem nemocná a mamka mi nemohla nic uvařit, takže jsem se o to postarala sama. Míchaná vajíčka se slaninou a obyčejné penne těstoviny. Žádný kulinářský zážitek, ale mně to takhle naprosto vyhovovala. 



Jasně, nejlepší nápad jídlo prostě položit na zem, když už je světlo jen u okna, otravný podzim. :D Tentokrát je to zase něco slaného, což u mě nebývá zvykem, ale já jsem už od první třídy zkrátka největším fanouškem hrachové kaše s uzeným. Teď se držte - toto jídlo jím jen ze školních jídelen, které v normálních situacích úplně nenávidím. Jsem divná a moje chutě ještě divnější. :D


Tohle byl jeden z dalších výborných obědů. Obyčejná rýže a omáčka na způsob číny se zeleninou, kuřecím a houbami. Klasická kombinace a taková dobrota! Kdo zbožňuje taková jídla tolik jako já?


Tyto dvě fotky jsem přidala spíše tak pro pobavení. Tady je názorná ukázka toho, když se snažím udělat svou kaši fotogenickou - jedno velké selhání. :D Kaše momentálně vůbec nesnídám, ale za to si je ráda dopřávám v odpoledních a večerních hodinách, když začíná být doma zima a oni tak nádherně prohřejí a zasytí. Nikdy nepřestanu obdivovat všechny, co mají tak nádherné kaše, já mezi ně bohužel ale nezapadnu. :D


Topinky + vajíčka + česnek + máslo + kečup? Nejlepší večeře! Musím se smát, že jedna topinka chudák ani nezůstala vcelku, než jsem jí stihla vyfotit. Tohle jídlo mě taky přináší zpět do dětství, protože to celé rodině minimálně jednou týdně dělala mamka odjakživa. Teď se nic moc nezměnilo, jen už je nedělá tak často, mnohdy totiž postačí topinky se šunkou. Co je vaše typická večeře od maminky? :)


Losos je jedno z mých nejoblíbenějších jídel na světě. Miluju ho na všechny způsoby a mohla bych ho jíst pořád. Shodou náhod jsem ho měla zrovna dneska k snídani stejnou formou, jako je tady na fotce - celé balení uzeného lososa z lidlu na 4 topinkách z toustového chleba s lučinou. Delicious. 


Tak a to nejlepší z celého měsíce jsem si samozřejmě schovala na úplný konec. Jak jste určitě poznali, jedná se o zapečené noky se smetanou, špenátem a žampiony. Přecpaná jsem byla ještě po celý zbytek dne, protože jsem snědla skoro celý pekáč. Jakmile mi totiž něco opravdu zachutná, což se neděje tak často, jsem schopná se toho ujíst k smrti. :D Má to někdo podobně?

Říjen v kostce

Po malém food pornu v podobě ne příliš kvalitních fotek, protože #roxyfotograf, je tady ta část, na kterou se těším nejvíc. Ráda si utřídím myšlenky a připomenu si, co se v říjnu všechno stalo, protože mi to určitě v budoucnu poslouží i jako dobrý deníček, jelikož se k opravdovému psaní deníku nikdy nedokopu, ačkoliv by mi bavilo si ho zpětně číst. 

Ve škole je to super. I když si na ní spousta lidí stěžuje, já tam popravdě trávím čas ráda. Jsem tam se svými kamarádkami, čas mi tam utíká někdy i docela rychle, hodně se tam nasměju... Nevím, proč bych tam měla chodit nerada. Učení zase tolik není, vždycky to nějak zmáknu a učitelé nám zatím nedávají 10 testů týdně. Bohužel ale nastaly menší problémy s kamarádkou, se kterou jsem se ve škole vždy kamarádila nejvíce. Přijde mi, že už nemám zapotřebí snášet její špatné nálady a neustále poslouchat, jak si na něco stěžuje. Teď musím znít jako hrozná kamarádka, možná i jsem, ale už na to nemám energii. Já jsem jí nikdy zrovna nezatěžovala svými problémy, z většiny jsem si je nechávala pro sebe. Samozřejmě, že jsem se jí někdy s něčím svěřila, ale u ní to svěřování už jde do extrému. Nevím, co dělat. Nechci jí ublížit tím, že jí řeknu, že mi vadí, jak se občas chová a že nerada pořád dokola poslouchám, co je špatně. Byli jste někdy v podobné situaci? Ráda bych si přečetla vaše jakékoliv rady, jak to vyřešit. Na druhou stranu se teď začínám hodně sbližovat s jinou kamarádkou ze školy, což je zase určitě velké plus, i když to tu mojí věčně nespokojenou kamarádku no 1 štve.


Po dlouhé době mě už v prvním říjnovém týdnu zasáhla nemoc, která se nakonec místo původně "plánovaných" 3 dnů stala záležitostí na 10 dní. Obyčejná rýma, která se ale bohužel zvrtla v pořádný kašel. Mucosolvan už zase na hodně dlouhou dobu nechci ani vidět. Jsem zvědavá, jak je moje imunita silná po PPP, takže uvidíme, za jak dlouho chytnu nějakou virózu, doufám, že nejdřív v roce 2016. Ta nuda, když jste měli tolik plánů, ale místo toho museli zůstat doma a čumět do zdi... Nemoci jsou prostě zlo. 

Co se týče samostudia jazyků, které pro mě hodně znamenají, pokud jste to ještě nezaznamenali. Přihlásila jsem se na kurzy angličtiny na úrovni B2, protože jsem kvůli škole za poslední 2 roky od složení zkoušek FCE hodně zaostala. Chodím tedy každý čtvrtek na hodinu a půl do jazykovky. Jsme tam celkem 3, ale bohužel se stalo to, čeho jsem se obávala. Ten kurz je moc lehký, přijdu si jako ve škole, kdy hodně věcí pouze opakuji, zase jsem nejlepší, takže nemám žádnou motivaci se vytáhnout víš a navíc nemám ani pořádnou stimulaci od učitelky, protože v jejím projevu a výslovnosti shledávám spoustu chyb. Už jsem si ale víceméně zvykla a v lednu se přihlásím na kurzy C1.
Také jsem se zúčastnila přednášky Do Německa na zkušenou, kde jsem se dozvěděla spoustu věcí. Mým snem je studovat v Německu a pokud možno, tak tam i pracovat. Co mě ale překvapilo, že přednášku prakticky vedli skoro celou rodilý němečtí mluvčí, takže jsem se musela opravdu hodně soustředit, abych jim rozuměla. Přece jen má němčina není zatím na nějaké super úrovni. 

Co by to bylo za shrnutí měsíce, kdybych nepřidala i malý odstavec o práci. Tento měsíc to tam bylo jako na houpačce, spousta věcí se měnila a já tam začala chodit opravdu nerada. O tom šeptání od všech mých známých, abych s tím konečně skončila, ani nemluvím. Nezachovali se ke mně zrovna hezky, když jsem si potřebovala zrušit směny kvůli nemoci, což byl můj impuls k výpovědi. Pak si mě tam tedy snažili udržet za každou cenu, ale já už byla rozhodnutá, že takovou práci nemám zapotřebí a chci také někdy žít. Můj vedoucí mou výpověď tedy stále nedokáže pochopit, už se mi asi 20krát ptal, jestli jsem si to už rozmyslela. Ne, nerozmyslela. Přežila jsem tam tedy ještě celý říjen a z poslední směny odcházela opravdu šťastná - těšila jsem se na ten čas, který teď budu moci trávit s kamarády a přítelem. 


Toto by bylo pro dnešek všechno. Myslím, že je tento článek dlouhý až až, snad vám to nevadí. Pokud byste ale radši měli tyto články odděleně, stačí říct. Těším se na vaše komentáře, mějte se krásně a přeju vám hodně sil do dalšího týdne! :)













6 komentářů:

  1. To znám, taky nejsem ten typ člověka, co by si kaše bůh ví jak krásně nazdobil - a co, hlavně, že chutnají! :) A ty gnocchi vypadají fakt skvěle, vůbec se ti nedivím, že jsi snědla téměř celý plech - mám to úplně stejné! :D
    Co se týče školy, skoro ti to závidím, já si tam rozhodně odpočinout nechodím a nejradši bych už odmaturovala a tradá! No, nedá se.. S kamarádkou tě chápu, prostě to tak občas bývá. Nevím ale, jak poradit. Možná jí zkusit poradit, jak z toho ven nebo ji pomoct nasměrovat tak, aby si pořád jen nestěžovala.
    Já se na FCE teprve chystám a jestli se to všechno pro tebe zdá jednoduché, tak máš můj obdiv!
    A kde jsi pracovala? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, kaše může být přímo nádherná, ale když bude hnusná, k čemu mi to bude. :D
      Děkuju a pracovala jsem v bageterii, normálně u pokladny a v kuchyni jako brigádník. :)

      Vymazat
  2. Chdoíš ještě na mail, prosím? :)

    OdpovědětVymazat
  3. Taky mi angličtina u nás na škole připadá primitivní a často se tam nudím :D Takže v ajině si vždycky odpočnu a nabírám síly třeba na matiku, při které se musím soustředit až až :D Já si vždycky čas, kdy jsem nemocná, náramně užiju (třeba koukám celý den na TVD :D), ale po takových čtyřech dnech už jsem pěkně přeležená a dokonce se těším do školy :D
    http://fitlucy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo no, hold jsme příliš dobré. :D
      Jo, ty jsi vlastně ten milovník TVD, málem bych zapomněla. :D Přesně, pak zase ale na druhou stranu lituju, že tam musím chodit. :D

      Vymazat

Děkuji Vám za každý komentář. :) Pokud již ale chcete něco kritizovat, prosím, vyjádřete se civilizovaně, ať si z toho můžu něco vzít a nemusím se kvůli tomu trápit. Na Vaše komentáře odpovídám tady na blogu. :)