neděle 4. ledna 2015

Velké prázdninové shrnutí


Zdravím vás večer v posledním prázdninovém dnu. Obvykle neděle nesnáším, dnes ji nesnáším ještě víc. Těšíte se zítra do školy? Já tomu stále tak trochu nemůžu uvěřit, vždyť ještě včera bylo 20. prosince, ne? Milovala jsem to lenošení tu pohodu, rodinnou zábavu u televize a klid na necvičení a na neučení. Dneska se tedy trochu deníkově rozepíšu, jak mé prázdniny vyprávěly. 
Warning: overlong article


Poslední den školy

Ach jo, jako by to bylo včera, co jsem se radovala, že začínají ty nejdelší možné prázdniny. Nadpis Poslední den školy asi není úplně to pravé, neboť já do školy nešla. Alespoň ne tedy do té své. Zamířila jsem na gympl - do své staré třídy. Na rozdíl od mé nynější třídy totiž měli besídku, to je naprosto zřejmé, že se radši vydám na cukroví a představení, než na učení a nudné filmy. Těch 5 hodin s nimi mi hrozně rychle uteklo, navíc se mi po nich začalo neuvěřitelně stýskat. Ach jo. Rozhodně nejlepší "školní" den, který jsem kdy zažila. Přecpané cukrovím ode všech jsme se s mojí nejlepší kamarádkou vydaly do Pandy na pořádnou porci smažených nudlí a kuřete. Vystály jsme tu nekonečnou frontu a nechaly si to dát do krabičky, abychom si to u mě doma víc vychutnaly. Roztáhly jsme si gauč, pustily 22 Jump street a... usnuly. Byly jsme tak přecpané, že to jinak nešlo. :D Probudily jsme se nastejno asi po hodině a půl, film samozřejmě mezitím skončil, ale nějak extra nám to nevadilo. Prostě jsme si společný den udělaly krásný i tak. Také tak milujete dny strávené jen s přáteli?


Předvánoční období

Do prázdnin jsem vkročila plná odhodlání. Hned v sobotu jsem si vytáhla věci do školy a pracovala a pracovala... Bohužel mi ale do školní práce vlezla drze práce domácí a jakmile jednou trochu pomůžete, musíte pomáhat už se vším. :D Pečení cukroví finišovalo od soboty až do úterý. Kolik jste dělali druhů cukroví a jaké? My jsme dělali celkem druhy a to vanilkové rohlíčky, linecké, plněné ořechy, perníčky, kokosky, rumové kuličky a vosí hnízda. Nejraději mám samozřejmě rohlíčky, těch jsem snědla víc, než celý zbytek rodiny dohromady. Ups. Dále jsem pobíhala po celém domě (3 patra, nic malého, prosím) s různými čistícími pomůckami a do postele padala vyčerpaná. Ještě jsem si každý den stíhala psát s jedním klukem, ale o tom později. Probíhaly u vás také bojové přípravy na Štědrý den? O Štědrém dnu speciálně jsem už psala článek, takže ho více rozebírat nebudu. 


Předsilvestrovské období

Po Štědrém dni přišlo takové to pro mě typické zklamání. Člověk se těší celý rok a během mrknutí oka je to vše pryč. Doma jsme se ohřáli ještě 25. a 26. jsme si to už šupajdili na Šumavu, kde máme chalupu v jedné vesničce, kterou nebudu jmenovat, neboť ji stejně na 99 % neznáte. :D Když se řekne chalupa, většina lidí si pravděpodobně představí nějaký starší domek s babičkovským nábytkem. Naše chalupa ale taková není, je tak 3x modernější než barák, ve kterém bydlíme tady v Plzni. :D Po příjezdu tam teprve začalo to pravé lenošení. Sněžilo jako blázen, takže na procházce jsem byla jednou a vrátila jsem jak rampouch. Třásla jsem se ještě v noci. Následovala ještě jedna slabá chvilka, kdy jsem se vydala na běžky. To už bylo o dost lepší. Měla jsem ale radost, že jsme se tam co se týče rodinné zábavy vyřádili - každodenní hraní člověče rovnou 4x, pantomima, improvizace alá Partička a podobně. Dokonce jsem se i učila a vypracovávala projekty, ale cvičení z programu jaksi vypadlo. Jakmile zlenivíte, není cesty zpět. Teď se na to koukám ale tak, že pauza byla důležitá a budu mít mnohem více elánu na nynější dny plné sportu. K Vánocům jsem dostala knížku Konec prokrastinace, kterou jsem přečetla za necelé dva dny a hodlám o ní někdy v únoru napsat recenzi spolu se zkušenostmi a poznatky, které nabudu praktikováním jejích pomůcek za celý leden. Dále jsem také dostala čtečku, kterou už mám plnou knížek v angličtině. Zatím jsem přečetla Looking for Alaska, která se mi moc líbila, a mám rozečtenou 50 shades of grey, na kterou ale bohužel nemám momentálně čas. Jsem na ní zvědavá, protože jsem na ní slyšela zatím samou chválu aneb Kamarádím se s úchyly. :D Bylo mi líto, jak mi prázdniny proklouzávají mezi prsty, ale těšila jsem se na Silvestra, protože jsem plánovala největší cheat day všech dob. A co jste o prázdninách dělali/stíhali vy?



Silvestr aneb Sežer co ti do ruky přijde

Probudila jsem se a očekávaný Silvestr byl tady. Z kuchyně se linula vůně lívanců, takže se vstávalo doslova pohádkově. Maminka mi jich udělala na objednávku pět plných talířů. Když jsem řekla, že chci lívance, tak moc se divila a radovala zároveň, že to s množstvím trochu přehnala. Ale Eliška si nestěžuje, Eliška papá. 



Na fotce vidíte první talíř. Tím talíř myslím ten největší talíř, co doma vůbec máme, nejedná se o žádný dezertní talířek. To zmiňuju vlastně proč, aby bylo vidět jaké jsem prase? Po dojezení tohoto talíře jsem si šla pro talíř druhý. Pak už jsem ale opravdu nemohla. :D
Na plánu bylo dojet do Klatov a vyzvednout mého strejdu. Neštěstí zapracovalo i my nenastartovali ani jedno, ani druhé auto. Nakonec jsme vyjeli s dvouhodinovým zpožděním, chudák strejda na nádraží. Nakoupili jsme v Tescu tolik jídla, co by nám obvykle stačilo minimálně na týden. Když ono to všechno vypadalo tak lákavě! Po příjezdu domů následoval jeden z mých nejoblíbenějších obědů - rajská.


To je ten talíř, na kterém byly ty lívance a i se čtyřmi knedlíky není plný, aj. Takhle zpětně koukat na to, kolik jsem toho snědla je docela bolestivé. :D Ani teď nevěřím tomu, kde se ten hlad ve mě vzal. To jsem asi dojedla všechno, co moje tělo za poslední rok postrádalo. Po obědě už se jenom jedlo, smálo, hrály se hry, koukalo se na televizi, taková rodinná pohoda. :) A teď zpátky k jídlu. Celkem jsem tedy během dne až do půlnoci snědla porci tlačenky s chlebem, 2 zmrzlinové poháry se šlehačkou, čokoládou a kompotovaným ovocem, celou krabici esíček, jeden likérový nanukáč, zlaté polomáčené a tucky. Kaloricky se to spočítat snad ani nedá.


Přišly výčitky? Přišly, ale asi tak půlhodinové. Bylo mi blbě? Ne, až další dva dny. :D A proč vlastně takhle veřejně vypisuji, kolik jsem toho dokázala sežrat? Abych ukázala, že jedno přejezení neznamená konec světa a zkažení postavy! Já se přejedla úmyslně, ale spousta holek bojuje s neúmyslným, tak tím jim chci poradit, aby se nenechaly sežrat výčitkami. Já svému tělu věřila, věřila jsem, že to dokáže zpracovat. A hádejte co, dokázalo. Před Vánoci jsem se vážila a měla jsem 56,4 kg. Vážila jsem se dnes a měla jsem 56,7. Nepřibrala jsem, ani po té, co jsem snědla slona a nepřibrala jsem, ani když jsem necvičila. Všechno je to ve vašich hlavách a je jen na vás, jak se s tím vypořádáte. Teď vás samozřejmě nenabádám k tomu, abyste jedli jako prasata a dřepěli u počítače. Všeho s mírou samozřejmě. Tento den a toto zjištění pro mě bylo velmi přínosné a nelituju vůbec ničeho. 
Nový rok 2015 jsem začala spokojená a jsem si jistá, že se tento rok budu ubírat správným směrem. Na dobro zakopu všechno pochybování o jídle a začnu žít jako normálně člověk, i kdyby to znamenalo vážit o 6 kilo víc, protože zdraví je důležitější než postava, kterou jsme měli v 16 letech. Předsevzetí jsem si nakonec nedala, jen bych se chtěla naučit využívat poznatky z knihy Konec prokrastinace a úspěšně studovat a zároveň začít se 3. cizím jazykem, protože už je načase. A co vaše novoroční předsevzetí?

Klučičí trable

S kluky to pro mě nikdy nebylo jednoduché. Dříve jsem měla sebevědomí kvůli své váze nízko, teď tomu sice tak není, ale jsou tu další překážky. Mám problém v tom, že se častokrát do někoho hrozně zakoukám, píšu si s ním, srdce mi buší jako o život, když mi odepíše něco milého, ale má to krátké trvání. Jsem "zamilovaná" do té doby, než o mě projeví zájem.
Jednou jsem se na táboře seznámila s o 3 roky starším klukem. Nikdy jsem si nemyslela, že bych se mu mohla líbit, ale naprosto jsem ho zbožňovala. Užívala jsem si každé chviličky, co jsem byla s ním sama, ale k ničemu nedošlo. CELÝ ROK jsem čekala než zase začne tábor, abych ho viděla. Tam jsme se už hodně sblížili, psali jsme si často, venku spolu dováděli, že mi i moje kamarádka řekla, že to vypadá, jako bychom spolu už dávno chodili. Když jsem se konečně dočkala prvního rande, láska ze mě jak lusknutím prstu opadla. Přerušila jsem kontakty a od té doby jsem ho neviděla.
Po nějaké chvíli se na scéně objevil další kluk. Psali jsme si celé dny, ale on byl zakoukaný do mé kamarádky, která ho ale nechtěla. Já neměla to srdce mu to říct, takže jsem mu pomáhala jí získat, i když jsem chtěla, aby chtěl mě. Při tom pomáhání jsme se ale sblížili a také se vydali na první rande. Hádejte, co se stalo pak. Zájem byl ten tam. Ještě mě pak dorazil tím, že mi napsal dlouhou básničku, která byla plná krásných věcí o mě a o tom, jak mě miluje. To mě ale dorazilo a od té doby jsem ho neviděla. 
Podobná situace se opakovala následně ještě jednou. Teď už jsem se v jednom článku zmínila, že jsem si začala psát s jedním klukem. Pořád si stěžuji, že nikoho nemám, a potají závidím svým kamarádkám, které mají přítele, takže jsem doufala, že by se z toho mohlo vyvinout něco víc. V pátek jsem s ním byla venku a docela jsem si to užila, jenže pak na mě dolehlo to, jak hrozně na mě vlastně tlačí. Každý večer mi napíše, posílá mi miliony pusinek, říká mi, jak jsem krásná, milá a vtipná a přemlouvá mě, abych večer neodcházela a psala si s ním. Teď si ale říkám, není to přesně to, co jsem chtěla? Ráno jsem se probudila a viděla zprávu od něj, kde mi vyznával básničkou lásku! Říkám si, co jsem komu udělala, že mi už další kluk napsal zamilovanou básničku. Nechci to ale zahodit tak, jako jsem zahodila všechny ostatní vztahy, protože jsem toho následně moc litovala. Jsem divná, musím být. Nevím, co chci a jsem z toho na palici. Ještě nevím, co mu odepíšu, je to tak těžké. Omlouvám se za takový sloh, ale potřebovala jsem se někde vypsat. Zažily jste někdy něco podobného? Popřípadě jak byste to řešily, kdybyste byly mnou? Děkuji v tomto ohledu za každý názor, moc by mi pomohly názory i z jiného úhlu pohledu. 


Tímto už bych dnešní neobvykle dlouhý a vykecávací článek ukončila, abych vás neodradila od dalších článků. :D Mějte se krásně a užijte si poslední prázdninový večer, i když předpokládám, že ho stejně budeme muset všichni trávit nad učením. Tak zase příště!














5 komentářů:

  1. :DDD já jsem blbec. Začnu číst a ted poslední den školy? předvánoční období? nezpletla sis náhodou dobu? :DDDDD už bych opravdu měla jít rači spát :))
    Jůů ty se máš!:) to já si lívance musím udělat sama :D a 5 talířů teda nemám :( a co se týče kluků, tak to ti moc neporadím. Je mi 16 a tak nějak jsem vážný vztah nikdy neměla :D (ostuda) ale jak byh taky mohla s mým sebevědomým na bodu 0, že..

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj! Tvůj blog sleduji už od začátku a hltám každý tvůj článek, jen jsem byla vždycky moc líná komentovat :D. Teď mi to ale nedalo a po přečtení odstavce o klucích tě musím ujistit, že nejsi jediná "divná". Mám to vlastně skoro stejně! Teda, ne že bych po rande úplně ztratila zájem, ale zatím se mi stalo jen jednou, že bych dotyčného pak chtěla víc a to byl zrovna kluk, s kterým jsem si moc nepsala a nejevila o něj zájem, ale po tom rande jsem úplně změnila názor. Bohužel on to měl po setkání asi naopak :D. Jinak jsem taky zažila tu táborovou lásku a po táboře jsme si psali a přišel mi úžasnej, akorát bydlel moc daleko. Pak přestal jezdit na tábory a přestali jsme si psát. Ale vždycky to bude ta moje první velká láska. Jo a ještě mám společný to, že jak o mě kluk začne víc jevit zájem, vycouvám :D. Nebo třeba moc nemusím to bombardování zprávama jako většina holek. Ale věřím, že až potkám toho pravýho, bude všechno jinak :). A držím palce ať ho taky brzo potkáš!:))

    OdpovědětVymazat
  3. My jsme měli zase strašně moc cukroví, ještě teď se dojídají zbytky, ale já už to naštěstí nejím :D Pět talířů lívanců?:O To bych nesnědla :D
    S těma klukama ti asi moc neporadím, protože já jsem to měla s tím mým poměrně jednoduché - seznámili jsme, rande, na tom hned první pusa a od druhého rande už spolu chodíme :) Spíš bych ti ale poradila, abys to tentokrát nechala zajít trošku dál a uvidíš, co se bude dít :) Zamilované básničky jsou krásné, ale ještě jsem žádnou takovou nedostala :D

    OdpovědětVymazat
  4. Dny s přáteli mám hodně ráda, u nás cukroví moc nebylo, druhy mám ve vánoční inspiraci na blogu :P Ale už je všechno pryč (od Silvestra, hoho) tudíž od novýho roku už jedu hezky clean :D :D

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. To není možný!!! S těma klukama to má úplně stejný! :( Je mi 17 let a pořádně jsem neměla žádný vztah kvůli tomuhle. Mám v sobě prostě nějaký bloky, který nejdou pryč. Takže tě naprosto chápu, ani jsem nedoufala, že taky někdo takový žije :D Ale neporadím ti, jak to vyřešit, já sama to taky ještě nevyřešila. Asi až příjde ten doopravdy pravej, tak se to vše změní, jinak nevím :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý komentář. :) Pokud již ale chcete něco kritizovat, prosím, vyjádřete se civilizovaně, ať si z toho můžu něco vzít a nemusím se kvůli tomu trápit. Na Vaše komentáře odpovídám tady na blogu. :)