sobota 22. listopadu 2014

JAK SE ZBAVIT ZÁVISLOSTI NA "ZDRAVÉM" ŽIVOTNÍM STYLU


Bohužel vám nemůžu říct kouzelný trik, který udělá veškerou dřinu za vás. Nemůžu ani mávnout kouzelnou hůlkou a uzdravit vás. Naneštěstí ani neznám žádnou osvědčenou metodu, která pomůže vám všem. Co ale můžu je motivovat vás a pomoct vám ujasnit si priority, což je hlavní téma dnešního článku. 



 Z jakého důvodu jste se vůbec dostali až takhle daleko? Odvažuji se tvrdit, že to u většiny z vás byla touha shodit nějaké to kilo. I já jsem se k tomu dostala kvůli své tehdejší mírné nadváze. Právě v ten den, kdy jste se do boje s nadbytečnými kily rozhodli pustit, se stalo jednou z vašich hlavních priorit hubnutí. Pochopitelně jste začali od základů překopávat jídelníček, dočasně se stranit společnosti, aby vás nezlákala na čokoládku, a vyhranili si nějaký ten volný čas na sportování. V počáteční fázi je toto možná i na chvilku nutné, ale nemůžete takhle zůstat do nekonečna. 

Společenský život

Představujete si už napořád život typu "práce/škola-cvičení-příprava jídla" pořád dokola bez volného času využitelného k rozvíjení společenského života? Já ne. A jestli jste takoví přeborníci a zvládnete všechno denně a máte i tak spoustu času na kamarády a rodinu, tak vám upřímně závidím. Já osobně bych měla čas jen na jedno. Celý rok, co jsem hubla, jsem se vyhýbala jakémukoliv společenskému životu. Ne, že bych to tak úplně chtěla, ale nezbyl mi na to jednoduše čas. Také jsem se bála, že mě společnost nepochopí. Když se takhle ohlédnu zpět, lituji toho. Sice jsem zhubla okolo 18 kg, ale také jsem "zhubla" o několik kamarádů. Nejsem teď stále úplně tak schopná zařadit se do společnosti. A jak jsem si naivně říkala, že až budu štíhlá, tak budu mít spoustu kamarádů, dokonalého přítele a vše, co jsem si kdy přála? Jako "tlustá" jsem toho měla víc, než teď jako štíhlá. Štíhlost necharakterizuje vaší povahu ani vás samotné. A pokud zhubnete, nečekejte zázračně růžový svět, protože tak to ve většině případů nedopadá. Zdravé sebevědomí a spokojenost ve své vlastní kůži je také velmi důležitá, ale není to kouzelná formule ke spokojenému životu.



Rodina

Neustále někde čtu, jak si holky stěžují na své příbuzné, protože je prý nechápou. Nechápou, co by jejich dětem udělala hrstka brambůrků, 10 gramů těstovin navíc, nebo snad jedna půlnoční svačinka. A teď upřímně. Vy se jim stále divíte?
Nemůžete se divit, že babička nechápe, že si prostě nemůžete dát její výbornou buchtu. Nemůžete se divit, že maminka nechápe, že si nemůžete v neděli dát k obědu s celou rodinou svíčkovou. Já být máma, cítila bych se špatně, kdyby mé dítě odmítalo jíst jídlo, co uvařím, protože by mi vyčítalo, že to není zdravé a dietní. Představte si tu situaci, než začnete v duchu nebo dokonce do očí maminkám a babičkám nadávat, že vás příliš řeší a že nechtějí, abyste byli štíhlí. Vidí situaci z jiného úhlu než vy a většinou nahlížejí na situaci racionálněji, i když si to za žádnou cenu nemůžete přiznat. Až když to zajde daleko a vy si začnete uvědomovat, co všechno vlastně vyvádíte, a budete se chtít léčit, uvědomíte si, že vlastně měla vaše rodina pravdu.


Duševní spokojenost

Zastavte se, zamyslete se. Opravdu vás váš životní styl činní šťastnými? Jestli jste jídlem posedlí, odpověď musí znít ne. Každá závislost je špatná a nebezpečná. Problém je, že si pod závislostí všichni představí drogy, cigarety, alkohol, ale málokdo si představí závislost na počítání kalorií, zdravém jídle, nezdravém cvičení. Mojí momentální prioritou je najít onu duševní spokojenost a rovnováhu. Je to běh na dlouhou trať, uvědomuji si to, ale věřím v to, že to zvládnu. Já ani vy snad nechcete být dokonce života objetí jídla. Každý den přemýšlet nad tím, co si dáte k obědu a k snídani, abyste se vešli do denního příjmu a nedej bože nesnědli něco nezdravého a ztloustli. Každý den si plánovat kdy a kde jaké jídlo sníte. Je to hrozně svazující a udělá vás to tak akorát nešťastnými...


Budoucnost
Hned na začátek musím poznamenat, že se to nemusí týkat všech. Třeba jste ve stádiu poruchy, kdy to vašemu tělo zatím tolik najevo nedává, ale píši to, protože to moje ano. Faktu, že je mi pořád zima, že mi padají vlasy a že menstruaci jsem neviděla ani nepamatuji, jsem ze začátku nevěnovala pozornost. Začala jsem vše řešit, až když to začalo jít do extrému. Vlasy mi padají neuvěřitelnou rychlostí, po mé kdysi bujné hřívě zbyly jen vzpomínky, každý den chodím nabalená jako bych se chystala na severní pól, menstruaci nemám už od ledna. Dřív jsem chtěla být jen hubená, teď bych najednou klidně brala pár kilo zpátky jen proto, abych získala své krásné vlasy. Dřív jsem nechtěla děti, dokonce jsem se jim vyhýbala, protože jsem je ani neměla nijak ráda. Teď na ně myslím pořád, jak hrozně bych je jednou chtěla mít. Nechci mít zničenou budoucnost je pro to, že jsem jako malá holka blbla s jídlem. Ne nadarmo se říká, že by se ve vývinu nemělo hubnout. Slibte vám samotným, že to nenecháte zajít daleko. 


Snad byl článek pro někoho přínosný a pomohl mu ujasnit si alespoň ty hlavní priority. Znovu se opakuji, ale prosím, nezahrávejte si s tím. Pokud máte nějaké dotazy, můžete mě kontaktovat na asku nebo na roxyshelp@seznam.cz




6 komentářů:

  1. Napsala jsi to moc krásně! vidím se v tom před pár lety...díkybohu je to už z velké části za mnou..
    Neboj, ty tělesné problémy by měly vymizet, jak budeš na zdravé váze..máš hodně velkou podváhu?
    Stojí to za to, se z toho dostat, přeji mnoho sil :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podváhu vůbec nemám právě. Mám 57 na 168 cm. :) Už se taky těším, až za pár let řeknu, že toto období je dávno za mnou. Děkuji moc. :)

      Vymazat
    2. Tak to mě moc mrzí :( snad třeba lékaři ti budou nápomocni..nemít děti by byla hrozná škoda...a určitě piš články častěji, ráda je čtu, tvé myšlenky zní velmi rozumně a není to totéž, co je na každém druhém blogu..

      Vymazat
  2. krásný článek! já se z toho snažím vyléčit a nabrat nějaká kila zpět.. máš super blog a zajímavé články! jen tak dále ;)
    http://the-biggestfear.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím se vším, já se sice nikdy tak daleko nedostala, ale bylo období, kdy k tomu vážně směřovalo. Naštěstí jsem si to včas uvědomila, nicméně mě taky trápí nepřicházející menstruace a také nevím proč, psychicky i fyzikcy se cítím dobře, jídlo ani pohyb už zdaleka tak neřeším a váhu k mé výšce mám v pořádku. Myslím ale, že je to tím, jak jsem zhubla. Sice jsem zhubla zdravě, ale přece jenom 15 kg je 15 kg. A doufám, že mě i tobě se to srovná, neboť jsem ve stejném věku jako ty a opravdu bych také ráda měla v budoucnu děti..:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Plně s tebou souhlasím... Právě teď se dostávám ze stejného problému jako ty. Když jsem četla tvůj článek, jako bys mi mluvila u duše... Začalo to úplně nevinně, prostě jsem jen chtěla zhodit pár kg i když mi každý záviděl moji postavu (byla jsem blbá )... byla jsem jako slepá.. Jak jsem si sakra mohla nevšimnout o co vše přicházím? O kamarády, spolecensky život... Sakra to už si nikdy nebudu moct zajít sednout s kamarády někam do kavárny jen proto, že bych si musela něco dát a nevěděla kolik to má kalorií? Nebo proto že by to bylo zrovna v dobu, kdy mám naplánované jídlo? To teda ne... Musím s tím něco udělat...A taky apeluju na všechny holky, které začínají s hubnutím a nebo teď v poslední době i rozmahajicim se fitness. Hranice mezi normalností a posedlostí je až neuvěřitelně tenká a většinou si ani nevšimnete ze už jste ji překročily a až si to uvědomíte bývá kolikrát pozdě a je neskutečně těžké vrátit se zase do normálu. Dřív jsem byla šťastná, bezstarostná a když si na mé dřívější já vzpomenu chce se mi až brečet a chci jej zpět! Možná si říkáte, takhle blba přece nejsem, mě se to stát nemůže - omyl, já si namlouvala. No tak to je zhruba vše co jsem chtěla napsat (určitě to není vše a je to možná i zmatene - psala jsem to ve výuce :-D). No každopádně přeju Tobě hodně síly při překonávání te otravne PPP! A snad už to bude brzy v pořádku ;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za každý komentář. :) Pokud již ale chcete něco kritizovat, prosím, vyjádřete se civilizovaně, ať si z toho můžu něco vzít a nemusím se kvůli tomu trápit. Na Vaše komentáře odpovídám tady na blogu. :)